Otázka příspěvku religiozity/spirituality ke kvalitě života českých seniorů

V článku se zabýváme hledáním souvislostí mezi religiozitou a kvalitou života v seniorské populaci. Téma vychází z rostoucího společenského důrazu na hledání cest, jak koncept kvality života v rámci individuálního i populačního stárnutí co nejlépe podpořit. Na základě závěrů řady zahraničních studií, které dokumentují převážně velmi pozitivní vzájemný vztah, testujeme, zda a nakolik je religiozita popř. spiritualita intervenující silou pro kvalitu života českých seniorů a seniorek. Článek ve své první části shrnuje teoretická východiska pojmů religiozity, spirituality a kvality života a jejich vzájemné působení. Ve druhé části se zabývá otázkou aplikace těchto souvislostí na tuzemské podmínky. K analýzám jsme využily data z Evropského výzkumu hodnot. Jako indikátory religiozity jsme zvolily percipovanou důležitost Boha pro život, souhlas s výrokem o možnosti komunikace s Bohem či vyšší silou bez nutnosti zapojení se do církevních struktur a frekvenci návštěv bohoslužeb v současné době a ve věku 12 let respondenta. Kvalitu života jsme sledovaly prostřednictvím subjektivního hodnocení zdraví, štěstí a spokojenosti se životem. Naše závěry ukazují, že religiózní senioři nemají vyšší kvalitu života ve sledovaných dimenzích než ti, kteří nejsou nábožensky orientovaní, a naopak zhoršená kvalita života, zejména subjektivní zdraví, je spojena s vyšší religiozitou/spiritualitou. V řadě sledovaných dílčích vztahů je však souvislost mezi těmito koncepty nulová. V diskusi proto upozorňujeme na nutnost věnovat zvýšenou pozornost těmto vztahům vzhledem k jejich nejednoznačnosti.The paper deals with searching connections between religiosity and quality of life in senior population. The topic is coming out of the increasing social stress on searching ways how to best support the concept of quality of life within individual and population aging. Pursuant to findings of many foreign studies, which mainly document very positive correlation, we have been proving whether and to what extent is religiosity respectively spirituality an intervening force for quality of life of Czech seniors. The first part of the paper summarizes theoretical conceptions of the terms religiosity, spirituality and quality of life and their mutual interaction. The second part deals with the question of application of these connections to domestic surroundings. The analyses used the data from the European Value Survey. As indicators of religiosity were chosen percipated importance of the God for life, acceptance of the statement about the possibility of communication with the God or force majeure without necessity of joining ecclesiastic structures and frequency of attendance church service today and at the age of 12 years of respondents. The quality of life was monitored through subjective evaluation of health, happiness and satisfaction with life. Ours findings show that religious seniors do not have higher quality of life in the monitored dimensions than those ones who are not religious oriented respectively the worse quality of life especially subjective health is connected with higher religiosity/spirituality. However the connection between those concepts is zero in many monitored particular relations. In discussion, therefore, we draw attention to pay increased attention to these relations considering their ambiquity

Aktivity seniorů ve velkých městech: zdraví, prostor a subjektivní kvalita života

Text prezentuje analýzu vybraných aktivit seniorů v prostředí centrálních částí velkých českých měst. Vycházíme z předpokladu, že aktivity jsou faktorem oživujícím fyzické prostředí a spolu s kvalitou fyzického prostředí představují důležitý příspěvek pro kvalitu života seniorů. Tyto souvislosti ilustrujeme na základě výběrového šetření mezi seniory staršími šedesáti let, žijícími ve čtrnácti velkých městech České republiky. Z analýz vyplývá, že senioři jsou skrze aktivity, které s různou frekvencí provozují, aktivními participanty na venkovním prostředí. Intenzita a variabilita jednotlivých typů aktivit vzešlých z faktorové analýzy je však ovlivněna především narůstajícími zdravotními omezeními, která také nejsilněji působí na zmenšování akčního pole seniora. V našem šetření se také potvrzuje vliv fyzického okolí, ovšem v podstatně menší míře než jsme očekávali. Zejména aktivity typu zaměstnání a volnočasové jsou ovlivněny řadou dalších faktorů, které se zdají spíše souviset s životním stylem jedince a potažmo s jeho kulturním a sociálním kapitálem. Diskusi uzavíráme doporučením pro další výzkum aktivit seniorů ve městech jako důležitého příspěvku k urbánním ekonomikám.The article presents an analysis of selected activities engaged in by seniors older adults in the central areas of large Czech townscities. The authors set out from the assumption that activities are a factor that animate the physical environment and, together with its ? the actual quality of that environment of the physical environment, importantly contribute to the quality of life of seniors. The authors illustrate this on the basis of a sample survey conducted among seniors over the age of sixty living in fourteen large towns around the Czech Republic. The analysis shows that through the activities they engage in seniors are active participants in the rural urban environment. However, the intensity and variability of individual types of activities, asas determined by a factor analysis, are mainly influenced by increasing health limitations, which have the biggest impact on reducing the level and scope of the activities older people engage inactivitiesy of seniors. The survey also confirmed that the physical environment influences the activity of seniors as well, but much less so than the authors expected. Participation inEngagement in ?? eEmployment and leisure-time activities in particular are is? influenced by numerous other factors that are related more to the lifestyle of the individual and, by extension, to the individual’s cultural and social capital. The authors close the discussion with recommendations for further research on the activities of older adultsseniors in towns as an important contribution to urban economies