How to understand kalokagathia?

We encounter the word "kalokagathia" in different contexts and different meanings. The aim of this text is to present various concepts of the ancient Greek ideal of kalokagathia, which we presently find in academic texts. First, the understanding of kalokagathia from the point of view of history is described (kalokagathia conceived as a historical fact). Then we turn to a conception of the ideal of kalokagathia understood within the context of the education of the whole human being (kalokagathia conceived as an educational ideal). However, even though this conception of kalokagathia points towards an ideal, a detailed discussion of it is absent in the educational literature. For a more thorough treatment, we must turn to two further conceptions - first, kalokagathia conceived as an ideal of harmony of the body and mind, which deals with the topics of wholeness and harmony of the human being; and second, kalokagathia conceived as an ideal of a beautiful and good human being, in which a deeper account is given of what this actually means. Finally, we present the understanding of kalokagathia conceived as a unity of beauty and goodness from the point of view of ontology

Grundfragen bezüglich der Weltwinterspiele

V tomto textu jsou položeny tři základní otázky ohledně světových zimních her (Zimních olympijských her a podobných akcí). Toto tázání se vztahuje k těm rysům zimních her, které jsou obvykle považovány za samozřejmé. Tři základní otázky v tomto textu se týkají tří slov z názvu: „světové“, „zimní“, „hry“. Nejprve bude položena otázka po tom, co to znamená zimní sport – tato otázka se vztahuje ke vzniku Zimních olympijských her na začátku 20. století. Dále bude rozpracováno téma mezinárodního charakteru zimních her, který byl vždy problematický. Nakonec bude vysvětleno, proč se Olympijské hry nazývají „hry“, nikoli „sporty“ – zde bude představen rozdíl mezi „Olympijskými hrami“ a „světovými mistrovstvími“. Tento rozdíl byl zásadní pro Coubertina a jeho následovníky, avšak v současnosti téměř zmizel.W niniejszym artykule zadano trzy podstawowe pytania dotyczące zimowych światowych imprez sportowych (Zimowych Igrzysk Olimpijskich i podobnych wydarzeń). Pytania odnoszą się do tych cech zimowych igrzysk, które zazwyczaj traktowane są jako oczywiste. Trzy podstawowe pytania w opracowaniu dotyczą wyrazów w tytule: "światowe", "zimowe", "igrzyska". Najpierw zadane jest pytanie, co oznacza sport zimowy – pytanie to dotyczy powstania zimowych igrzysk olimpijskich na początku XX wieku. Następne omówiona jest kwestia międzynarodowego charakteru zimowych olimpiad, która zawsze była problematyczna. W zakończeniu przedstawione jest wyjaśnienie, dlaczego igrzyska olimpijskie nazywane są "igrzyskami" a nie "sportami" – tu będzie pokazana różnica pomiędzy "igrzyskami olimpijskimi" a "mistrzostwami świata". Różnica ta była zasadnicza dla Coubertina i jego następców, jednak w obecnych czasach praktycznie zaniknęła.This paper asks three basic questions concerning world winter games (Winter Olympic Games and related events). I shall point at the features of these games that we usually take for granted. The three basic questions asked in this text will concern the three main words from the title: ‘world’, ‘winter’, and ‘games’. Firstly, I shall ask questions about what winter sport means, which is related to the origin of the Winter Olympic Games at the beginning of the 20th century. Secondly, I shall highlight the topic of internationality concerning winter games, which has always been problematic. Thirdly, I shall explain why Olympic Games are ‘Games’ and not ‘Sports’. Here, I shall present the distinction between ‘Olympic Games’ and ‘world championships’, which was an important distinction for Pierre de Coubertin and his followers, but which has now almost disappeared.In diesem Text werden drei Grundfragen bezüglich der Weltwinterspiele (Olympische Winterspiele und ähnliche Veranstaltungen) gestellt. Sie beziehen sich auf die Merkmale der Winterspiele, die gewöhnlich für selbstverständlich gehalten werden. Die drei grundlegenden Fragen in diesem Text betreffen die drei Wörter aus dem Titel: „Welt“, „Winter“, „Spiele“. Zuerst wird die Frage danach gestellt, was Wintersport heißt - die sich auf den Ursprung der Olympischen Winterspiele zu Beginn des 20. Jahrhunderts bezieht. Ferner wird das Thema des internationalen Charakters der Winterspiele hervorgehoben, der immer ein Problem darstellte. Schließlich wird erklärt, warum die Olympischen Spiele „Spiele“ und nicht „Wettkämpfe“ heißen – hier wird der Unterschied zwischen den „Olympischen Spielen“ und den „Weltmeisterschaften“ dargestellt. Dieser Unterschied war für Coubertin und seine Nachfolger grundsätzlich, jedoch ist er in der Gegenwart fast verschwunden

Two ways of conceiving time in sports [Dva způsoby pojímání času ve sportu]

BACKGROUND: This paper explores a foundational concept for our understanding of sport - the concept of time. OBJECTIVE: The objective of this paper is to explain two different concepts of time in sport. METHODS: Our methodology is philosophical, involving both conceptual and phenomenological analysis and the application of the outcomes to sports practice. RESULTS: First, two concepts of time and their role in sport are discussed - time as linear, measurable, homogeneous and objective; and time as discussed in the philosophy of existence, namely in the work of Martin Heidegger, in which he introduces the concept of "original temporality". Second, sports are classified into four different groups depending on the role of time in them, and basic characterisations of each are worked out. While within the first three groups the concept of objective time is salient, a suggestion is made regarding the potential of the fourth group, which includes high risk sports, for the realisation of original temporality. CONCLUSIONS: The two concepts of time presented in this paper explain the basis of sport and show its relationship to the human experiencing of sport activities. The text shows that the concept of objective time is necessary for the practice of some sports, whilst other sports use it rather in a secondary way, e. g. for the comparison of winners. Original temporality as a basis of human experiencing is present in all sports. While in most of them it is limited by objective time, in some sports (especially in high risk sports) the possibility of the realization of original temporality is opened.[VÝCHODISKA: Text se zabývá jedním ze základních pojmů ve sportu - pojmem času. CÍLE: Cílem textu je vysvětlit dvě různá pojetí času ve sportu. METODIKA: Naše metoda je filosofická a zahrnuje pojmovou a fenomenologickou analýzu a aplikaci výsledků do sportovní praxe. VÝSLEDKY: Nejprve jsou diskutovány dva pojmy času a jejich role ve sportu - pojetí času jakožto lineárního, měřitelného, homogenního a objektivního a čas v podání filosofie existence, zvláště v pojetí Martina Heideggera, který představuje pojem "původní časovost". Poté jsou sporty rozděleny do čtyř různých skupin v závislosti na roli, kterou v nich hraje čas, a jsou rozpracovány jejich základní charakteristiky. Zatímco v rámci prvních tří skupin se ukazuje důležitost objektivního času, čtvrtá skupina sportů, která zahrnuje vysoce rizikové sporty, poukazuje k možnosti realizace původní časovosti. ZÁVĚRY: V textu jsou představena dvě pojetí času, která vysvětlují základ sportu a která jsou vztažena k lidskému prožívání v rámci sportovních aktivit. V textu je ukázáno, že pojem objektivního času je nutný pro praktikování některých sportů, jiné sporty jej využívají spíše sekundárně, např. pro možnost porovnávání vítězů. Původní časovost se jakožto základ lidského prožívání ukazuje ve všech sportech. Zatímco v některých sportech je původní časovost omezována objektivním časem, v jiných (zvláště ve vysoce rizikových sportech) se naopak ukazuje možnost realizace původní časovosti.

Shipwreck in the rowing sport community in 1902: reflections on life and death in sport

People usually start thinking about death when something tragic happens, including in the sport context. At the beginning of 20th century, in South Brazil, four rowers died while they practiced their sport, coming back from an excursion to an island near to Porto Alegre, the capital city of Rio Grande do Sul, where they lived. Following the tragedy, the newspapers published details, both of the tragedy itself, and the ensuing commotion of society, with reflections about life, its fragility and death. This sporting tragedy is a suitable example for trying to understand the way we think about death in sport, given its vast newspaper coverage and the effort to remember the event throughout the 20th century. The interpretation of newspaper sources and reflections on the event will also be considered through the lens of the philosophy of existence of Martin Heidegger. The sources revealed that the shipwreck tragedy made it possible for people to realize that being mortal affects us existentially – that we can never return back to this moment (it is fleeting, it is here and then gone), that we have to make choices that we cannot take back, and that we ourselves are finite beings