Introduction : Framing community and spatial exclusion

This section focuses on the community and spatial aspects of social exclusion. For this introduction, we define spatial aspects of exclusion as the unintended reduction of mobility outside and inside of a person’s home and the community aspect of exclusion as the unintended reduction of participation in local life

O tempora! O mores! Generační a věkové souvislosti morálky ve stárnoucí společnosti

V příspěvku se zaměřujeme na otázky Evropského výzkumu hodnot věnované ospravedlnitelnosti různých typů jednání v inter- a intra- generační a kulturní perspektivě. Ospravedlnitelnost různých typů chování obecně narůstá, ovšem rozdíl v postojích není tak markantní, abychom mohli mluvit o revoluci v hodnotách české společnosti. Senioři, kteří jsou často považováni za nositele „starých, tradičních hodnot“, jsou ve svých postojích konzervativnější než mladší věkové skupiny, ale i u nich dochází k postupné liberalizaci v obou kontinuálně sledovaných dimenzích, tj. v občanské morálce i toleranci k takovým položkám, jako jsou rozvod, umělé oplodnění nebo homosexualita. Kromě věku jsou tyto postoje ovlivněny zejména pohlavím, vzděláním a religiozitou respondenta. Intra- a inter- generační efekty mají tendenci se vzájemně posilovat, nejsou ovšem uniformní pro všechny dimenze, a jsou navíc silně kulturně podmíněny. Celou diskusi rámujeme teoretickou reflexí diskurzu očekávaných hodnotových změn společností se stárnoucí populační strukturou

Age-Friendly Rural Areas. The Challenges of Measurement and Evaluation in Czech Older Adults

This article presents a study on the application of the age‑friendly measurement indexin the context of rural areas in the Czech Republic. Small cities and rural settlements comprise the greatmajority of municipalities and face considerable ageing of their populations. The age‑friendliness conceptexpresses how and to what extent communities offer a supportive environment that enables residents to growolder actively within their families, neighbourhoods, and civil society together with extensive opportunitiesfor participation in the community. Amenities related to public spaces and transportation are key aspectssupporting these goals. The proposed measure uses the survey method to describe the perceptions of theseaspects by older inhabitants in settlements of various degrees of rurality. The more rural areas, as expected,show fewer positive evaluations of outdoors amenities and transportation; however, this does not influenceoutcome variables, such as reported happiness, subjective health or overall satisfaction. Discussionof the content of the age‑friendly concept in rural contexts is provided

Scaling Down the PGCM Scale to Assess Views on Ageing More Efficiently : Finding a New Alternative

The aim of the study is to present a new and efficient way of measuring the quality of life among older populations, with special attention to morale, positive outlook on life and ageing. The measure is based on the Philadelphia Geriatric Center Morale Scale (PGCM), originally consisting of 22 items. The growing numbers and proportions of older people among European populations has increased the need to obtain more reliable data on their needs, values, life experiences and overall quality of life. Using data from six surveys conducted in the Czech Republic, we have formulated a three-item positive outlook on life and ageing (POLA) scale. Our analyses are divided into three steps: (1) constructing the scale and testing its internal consistency; (2) testing the scale’s external validity using mean comparisons and correlation coefficients; and (3) determining the factors affecting a positive outlook on later life, such as gender and education. We have confirmed that the three-item approach to measuring positive outlook on ageing as a part of morale is highly applicable to surveys, producing compelling results in assessing important quality-of-life sub-concepts, such as subjective health, subjective age, and loneliness

Věkové normy v sociologické perspektivě

Příspěvek vychází z projektu „Stárnutí, věk a diskriminace – nové souvislosti pro českou společnost“ a zamýšlí se nad pojetím a tematizací věkových norem v českém socio-kulturním prostředí. Stať je uvedena přehledem teorie věkových norem, jejich definic a měření a následně mapuje základní diskusi v oboru. V empirické části využíváme data z 31 kvalitativních, polo-strukturovaných rozhovorů, které se zaměřovaly na reflexi věku, věkových norem a věkově ukotvených událostí v průběhu životního cyklu komunikačních partnerů v různém (chronologickém) věku, připadajícím různým kohortám a generacím. Na třech typech věkových norem – implicitních, formálních a reprodukčních – ilustrujeme variabilitu sankcí provázejících jejich porušení a nabízíme k diskusi otázku využití kohortního přístupu k dalšímu zkoumání věkových norem jako významných prvků sociální struktury