Metoda a ekonomické limity regulace ve finančním právu

Hlavním cílem práce bylo identifikovat metodu regulace ve finančním právu a pojednat o jednotlivých oblastech finančního práva. Dalším cílem bylo vybrat základní ekonomické instituty, kterých stát užívá při plnění svých funkcí nebo které ovlivňují svojí regulací. Třetím cílem bylo určit sociologické metody, konkrétně metody kvantitativního a kvalitativního výzkumu, které lze využít při úvahách de lege ferenda. Publikace je výstupem dvouleté výzkumné činnosti v projektech specifického výzkumu Masarykovy univerzity Metoda a ekonomické limity regulace ve finančním právu (2012) a Metoda a ekonomické limity regulace ve finančním právu II (2013).The main goal of the work has been to identify the method of legal regulation in financial law relations and to discuss certain segments of financial law. The second goal has been to select the basic economic institutes used by the state for fulfilling its tasks or affected by the state through its regulation. The third goal has been to assess the sociological methods including the methods of the quantitative and qualitative research that may be used for de lege ferenda discussions. The publication is the output of the two-years research activities in the specific research projects Method and economic limits of regulation in financial law (2012) and Method and economic limits of regulation in financial law II (2013)

Právnické osoby veřejného práva z perspektivy veřejnoprávní a soukromoprávní

Cílem publikace je poskytnou základní přehled materie právnických osob veřejného práva. Z této oblasti autoři vybírají několik dosud málo rozebíraných témat, jimž se věnují podrobněji. Tato analýza (vzhledem k charakteru publikace) zpravidla nejde až do úrovně jednotlivých právních forem POVP. Úvodní kapitola se zabývá základními pojmy a instituty nutnými pro další výklad, systematikou a tříděním právnických osob veřejného práva. Následující kapitoly se detailněji věnují některým z nejvýznamnějších skupin právnických osob veřejného práva. V prvé řadě jde o veřejnoprávní korporace, jejichž pojednání je zaměřeno na stát, zejména pak na postavení státu v soukromoprávních vztazích a na otázky majetkoprávní se zaměřením na problematiku nakládání s trvale a dočasně nepotřebným majetkem státu. Územně samosprávné celky, jako druhý z představitelů územních korporací, nejsou v předložené publikaci předmětem zvláštního zájmu, a to zejména proto, že jejich postavení v českém právním řádu bylo již poměrně obsáhle a dostatečně popsáno. Na pojednání o korporacích územních logicky navazuje kapitola o zájmové samosprávě s typickými představiteli osobních a věcných korporací – tedy profesními komorami a veřejnými vysokými školami. I zde je důraz kladen nejprve na obecné otázky zájmové samosprávy a následně jejího hospodaření a financování. Další kapitoly se pak věnují tématu veřejného ústavu a veřejného podniku jako tradičních pojmů doktríny správního práva ležících často na samém pomezí práva veřejného a soukromého a kategorií právnických osob veřejného práva, avšak zároveň také pojmů ne zcela popsaných. Celé pojednání uzavírá pohled na právnické osoby veřejného práva jako subjekty práva ústavního.The authors try to give at least a basic outline of the issue of public legal persons, from which they select and treat in more detail some interesting, rarely examined topics. Due to the general view of the issue the various specific legal entities sui generis are not even discussed, as such an analysis would go far beyond the scope of this publication. The opening chapter deals with the basic concepts and institutions necessary for the further interpretation, systematic and classification of public legal persons. The following chapters are devoted to some of the most important groups of public legal persons. Firstly public corporations with a focus on the state, especially the position of the state in civil law and issues of the property rights, more precisely the problem of permanently and temporarily redundant state property. The book does not pay a special attention to the local governments, mainly because their position in the Czech legal system has been already comprehensively and sufficiently described