Kontinuity v období „revolučních proměn“ a „soumraku selského stavu“ (příspěvek ke studiu života na venkově v socialistickém Československu)

Narativy z období socialismu se nápadně shodují s diskuzí po roce 1989 v tvrzení, že druhá polovina dvacátého století přinesla diskontinuity proměňující venkov. Jejich hodnocení se sice liší – „žádoucí“ pokrok propagovaný normalizačním jazykem nepřipouštěl jmenování negativních dopadů na venkov i životní prostředí, které se logicky staly středobodem diskuze po roce 1989. Panuje ale shoda na tom, že kolektivizace zemědělství a modernizace venkova zásadně ovlivnila fungování vesnických komunit, způsob života i obecní hierarchii. Autor studie však tvrdí, že nelze dopad proměn venkova na současnost plně pochopit, sledujeme-li výhradně diskontinuity. Vychází přitom z vlastního zájmu o vzpomínky na společenský život za pozdního socialismu, přičemž se naopak soustředí na sledování kontinuit, při němž se lze odrazit od reflexe normativních představ a hodnot. Díky analýze orálně historických rozhovorů, ale i zhodnocení soudobých etnografických výzkumů se ukázalo, že členové vesnických komunit úspěšně vyvíjeli iniciativu k zajištění kontinuity ve společenském životě, přestože se jeho podoba měnila a nevyhnula se mezigeneračním diskuzím. Jako vysvětlení se nabízí sledování symbolů, se kterými se lidé identifikují, díky jejich zakořenění v hodnotovém žebříčku a vysoké adaptibilitě na vnější zásahy. Bez sledování vlivu kontinuit nelze plně pochopit strategie adaptibility příznačné pro dané období (např. nutnost užití hypernormalizovaného jazyka pro prosazení vlastních zájmů).The narratives from the socialist period remarkably resemble the discussions after 1989 when it comes to the statement that the second half of the 20th century brought discontinuities that changed the countryside, even though their evaluations are different: the “desired” progress promoted by the normalisation language had not admitted the listing of the negative impacts on the countryside and the environment which logically became the centre of discussion after 1989. There is, however, a consensus in that the collectivisation of agriculture and the modernisation of the countryside had a significant impact on the functioning of rural communities, the way of life and municipal hierarchies. The author of the study suggests, though, that it is impossible to fully grasp the impacts of the transformation of the countryside on the present if we only observe the discontinuities. His assumptions are based on his own interest in the memories about the social life in the late socialism period, while focusing on the observation of the continuities that can be based on a reflection of normative ideas and values. Thanks to an analysis of orally historical interviews and the evaluation of contemporary ethnographic research, the members of rural communities were shown to have successfully developed initiatives to ensure continuity in social life despite its changing form and inter-generational discussions. This can be explained with the observation of symbols with which people identify themselves – thanks to their embeddedness in the values system and high adaptability to external interventions. It is impossible to fully understand the strategies of adaptabilities, so characteristic of this period, without observing the impact of the continuities (e.g. the need to use hypernormalised language to advocate one’s own interests)

Liquidity Ratios of Polish Commercial Banks

As liquidity problems of some banks during global financial crisis reemphasized, liquidity is very important for functioning of financial markets and the banking sector. The aim of this paper is therefore to evaluate comprehensively the liquidity positions of Polish commercial banks via five different liquidity ratios in the period of 2001– 2011 and to find out whether the strategy for liquidity management differs by the size of the bank. The results enable us to conclude that liquidity of Polish banks has decreased in recent years, partly as a result of higher lending activity but mainly due to the financial crisis. Almost all Polish banks are sensitive to potential massive deposit withdrawals. Only some banks finance their lending activity by deposits; most banks are dependent on other sources of finance. Large and medium sized banks rely on the interbank market or on a liquidity assistance of the Lender of Last Resort, small banks hold buffer of liquid assets

How did the debt crisis of developing countries come about?

In the last years problems of indebtedness belong to the most frequent ones in the economic theory. Therefore the author tries to indicate the main factors which led to debt crisis and to carry out classification of them in the article. The main reasons of debt crisis do not lie outside the economies of indebted countries, but in their incorrect macroeconomic policy. And this is true despite the fact that fast growth of indebtedness of many countries in the 80s was more than considerably (i. e. more considerably than in other periods after the war) influenced by liberalizing tendencies. Appraisal of a contribution and a weight of various factors (inflationary processes, trend of interest rates, deficits of state budget and balance of payments, trend of exchange rate of the dollar, efficiency of use of credits etc.), understan­dably, is not possible without analysis of concrete conditions in particular countries. Some consequences and manifestations of debt crisis, such as decrease in currency reserves of developing countries, restructuring of debts and the like, are also studied

Předcházení legalizaci výnosů z praní peněz v České republice a v EU

Import 20/04/2006Prezenční výpůjčkaVŠB - Technická univerzita Ostrava. Ekonomická fakulta. Katedra (115) management

Rizika v bankovním sektoru po přijetí BASEL II

Import 20/04/2006Prezenční výpůjčkaVŠB - Technická univerzita Ostrava. Ekonomická fakulta. Katedra (115) management

Trampers from Brno in the era of so-called normalization

Tramping represents a uniquely Czech phenomenon as a form of leisure in contact with nature as well as a sort of informal pooling. It starts off at the beginning of the interwar period in Czechoslovakia, develops during the so called normalization Era (1969-1989) and continues to exist up to the present days. The main objective of this thesis is to highlight some of the basic conditions of the development of this phenomenon in certain examined periods of time by means of an analysis of life stories. The focus shall be located on specific forms of motivation for tramping, values associated with this activity by the trampers and the role of the collective in the activity. The Normalization Era is particularly interesting for an exploration of the relationship between tramping and power in authoritarian environments such as those from our recent History. The main, albeit not the exclusive research materials for this diploma thesis, has been taken from narrative sources. The study concentrates on the city of Brno as a particularly active location in which tramping activities have been taking place all along a extensive period of time in History. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org

Education and the Czechoslovak Form of Perestroika (1987–1989): Analysis, Criticism, and Planned Reforms in the Context of Ideology and Crisis

Autoři se zaměřují na pokusy o reformy vzdělávací soustavy v kontextu prosazování přestavby v Československu. Analyzují zejména archivní záznamy o prohlubujících se problémech vzdělávací soustavy a možnostech jejich řešení z perspektivy státní moci. Problémy prosazování jednotné školy vedly ke z pracování analýz výchovně vzdělávací soustavy a následné přípravě novel školských zákonů. Autoři studie sledují balancování mezi ideologií a praktickými problémy školství, které možnosti hlubších reforem limitovalo, a reflektují možné paralely s postsocialistickou transformací (odrážející se například v prosazování decentralizace řízení škol). Nejnovější odborné reflexe pádu socialismu v Československu kladou důraz právě na sledování kontinuit – autoři tyto teze promýšlejí, prohlubují ve vztahu k oblasti vzdělávání a snaží se odpovědět na otázku, zda měly reformy šanci na úspěch (přičemž hledají paralely i s vývojem v zahraničí).The authors focus on the educational reform proposals in the context of the perestroika policy in Czechoslovakia. In particular, they analyze the archival records reflecting the ongoing issues of the educational system from the perspective of state power. Problems with applying a united school policy led to several analyses of the educational system and the subsequent preparation of amendments to the school laws. The study examines the balance between communist ideolog y and the practical issues of schooling that limited the opportunities to effectively push more fundamental reforms. The authors also reflect possible parallels with the post-socialist transformation (e.g., in efforts to decentralize school management). The most recent perspective of contemporary history focused on possible continuities – the authors deepen this in terms of education and try to answer whether the proposed reforms could be successful, taking account of the parallels abroad