Example of using wiki-software in environmental education at university: evaluation of the course Management of Environmental Protection

Článek se věnuje možnostem využití wiki softwaru a na něm založené elektronické encyklopedie Enviwiki při rozvíjení akčních složek kompetencí v environmentálním vzdělávání na VŠ. Na příkladu kurzu z Přírodovědecké fakulty UK v Praze zkoumá silné a slabé stránky tohoto typu výuky. Zabývá se jak výstupy v podobě hodnocení studentských prací, tak procesem jejich vzniku a v neposlední řadě také reflexí kurzu ze strany studentů. Podtrhuje význam výběru kvalitních informačních zdrojů a schopnost konstruktivně se vypořádat s kritickými připomínkami jako důležité faktory ovlivňující výsledek studentské práce. Popisuje nástroje pro komunikaci se studenty v procesu psaní odborného textu a shrnuje výsledky pilotní verze dotazníkového šetření, které i přes určitá úskalí potvrzuje zájem studentů o tento typ výuky. Omezený počet účastníků kurzu sice na jedné straně nedovoluje zobecňovat závěry šetření, na straně druhé ovšem umožňuje detailnější rozbor zkoumaných jevů. Autoři proto doufají, že získané zkušenosti mohou sloužit jako zdroj inspirace k širší diskuzi nad otázkami e-learningu, zvláště jeho sociální dimenze, a k dalšímu výzkumu.The article deals with the possibilities of using wiki software (and specifically the electronic encyclopedia Enviwiki) in developing action competence in environmental education courses at the university. The example of the course organized by the Faculty of Science, Charles University in Prague, examines the strengths and weaknesses of this type of teaching. It is focused on both: on the outputs of the course and the related assessment of students' work, and on the process of creating a requisite academic essay, and last but not least, on the reflection of the course by students themselves. The article underlines the importance of choosing quality information resources and the ability to deal constructively with critical comments as important factors influencing the outcome of student work. It describes the communication tools used in the process of writing an academic text and summarizes the results of a pilot version of the questionnaire survey, which despite some difficulties confirms students' interest in this type of teaching. Due to a limited number of course participants it is not possible to generalize the findings, although on the other hand, the chosen methodology allowed a detailed analysis of the studied phenomena. The authors therefore hope that the experience can serve as a source of inspiration for a wider discussion about the issues of e-learning, especially its social dimension, and for further research

The nature of indicators for sustainable development and education for sustainable development on the international level

Článek se zaměřuje na přístupy, jimiž jsou monitorovány a vyhodnocovány vzdělávací aspekty v koncepci udržitelného rozvoje a vzdělávání pro udržitelný rozvoj na mezinárodní úrovni. Na základě obsahové analýzy řady dokumentů vztahujících se jak ke koncepci udržitelného rozvoje, tak ke koncepci vzdělávání pro udržitelný rozvoj, a sad indikátorů, které tyto dokumenty doprovázejí, docházejí autoři k tomu, že indikátory vzdělávání monitorující implementaci a dosahování cílů, ať už strategií udržitelného rozvoje nebo strategií vzdělávání pro udržitelný rozvoj, převažují procedurální indikátory, zpravidla kvantitativního charakteru. Autoři v textu zdůrazňují skutečnost, že koncepce udržitelného rozvoje úzce souvisejí s lidskými postoji a hodnotami a jejich proměnami vyvolanými mj. různými formami vzdělávaní. V závěru článku proto autoři navrhují, že by bylo velmi žádoucí doplnit existující indikátorové sady o indikátory popisující právě proměnu lidských postojů a hodnot.The main issue of the paper is to show how the educational aspects of the sustainable development concept or various aspects of education for sustainable development are monitored and evaluated on the international level. Based on a content analysis of selected documents related to the above concepts, as well as on the analysis of the indicator sets that these documents follow, the authors state that the indicators that monitor and evaluate progress in sustainable development and education are mostly procedural and quantitative ones. The authors emphasize that the concept of sustainable development is strongly value and attitude oriented, and changes in values and attitudes are, inter alia, affected by different types of education. Thus they suggest widening the existing indicator sets (related to sustainable development strategies, as well as to strategies of education for sustainable development), and adding changes in human values and attitudes to the indicators for monitoring and evaluating