3 research outputs found
The prehistoric and early medieval strongholds in West Bohemia
Pravěká hradiště a raně středověké hrady jsou výrazným fenoménem evropského pravěku. Představují důležitý pramen pro poznání pravěkých společností a jedním z mála, který nám dává možnost hlouběji nahlédnout do struktury tehdejších společenstev s možností podchytit širší společenské vazby. Zároveň jde o archeologické nemovité památky, jejichž pozůstatky byly a dodnes jsou patrné v terénu, což vedlo již od počátku oboru k zájmu o ně. Zbytky opevnění, hluboké příkopy nebo kamenné a sypané valy jako pozůstatky kdysi pevných hradeb vybízely k tomu, že tato místa byla v lidové tradici spojována s určitými událostmi ať postavenými na historických základech nebo zcela smyšlenými. Na mnohá místa, kde i dávno před dobou historickou stávala pravěká hradiště a raně středověké hrady nás upozorňují pomístní názvy. Zcela jednoznačně vypovídající jsou názvy "Hradiště", "Na Hradišti", "Zámek" "Na Zámku", nebo méně výstižné "Ohrada", "Zahrada". O existenci fortifikace vypovídají názvy "Příkopy" nebo "Na Valu" v mladších dobách pak byla místům dávána pojmenování jako "Šance", "Vojenský tábor" a "Švédské šance". Mnohdy právě tato pojmenování byla jediným dokladem existence opevnění jako v případě Dolního Hradiště a hradiště u Bořic, kde dlouhodobé zemědělské využívání ostrožny vedlo k rozorání valů a zasypání příkopů. Jejich..
The prehistoric and early medieval strongholds in West Bohemia
Pravěká hradiště a raně středověké hrady jsou výrazným fenoménem evropského pravěku. Představují důležitý pramen pro poznání pravěkých společností a jedním z mála, který nám dává možnost hlouběji nahlédnout do struktury tehdejších společenstev s možností podchytit širší společenské vazby. Zároveň jde o archeologické nemovité památky, jejichž pozůstatky byly a dodnes jsou patrné v terénu, což vedlo již od počátku oboru k zájmu o ně. Zbytky opevnění, hluboké příkopy nebo kamenné a sypané valy jako pozůstatky kdysi pevných hradeb vybízely k tomu, že tato místa byla v lidové tradici spojována s určitými událostmi ať postavenými na historických základech nebo zcela smyšlenými. Na mnohá místa, kde i dávno před dobou historickou stávala pravěká hradiště a raně středověké hrady nás upozorňují pomístní názvy. Zcela jednoznačně vypovídající jsou názvy "Hradiště", "Na Hradišti", "Zámek" "Na Zámku", nebo méně výstižné "Ohrada", "Zahrada". O existenci fortifikace vypovídají názvy "Příkopy" nebo "Na Valu" v mladších dobách pak byla místům dávána pojmenování jako "Šance", "Vojenský tábor" a "Švédské šance". Mnohdy právě tato pojmenování byla jediným dokladem existence opevnění jako v případě Dolního Hradiště a hradiště u Bořic, kde dlouhodobé zemědělské využívání ostrožny vedlo k rozorání valů a zasypání příkopů. Jejich..
Large-scale migration into Britain during the Middle to Late Bronze Age
Present-day people from England and Wales harbour more ancestry derived from Early European Farmers (EEF) than people of the Early Bronze Age . To understand this, we generated genome-wide data from 793 individuals, increasing data from the Middle to Late Bronze and Iron Age in Britain by 12-fold, and Western and Central Europe by 3.5-fold. Between 1000 and 875 BC, EEF ancestry increased in southern Britain (England and Wales) but not northern Britain (Scotland) due to incorporation of migrants who arrived at this time and over previous centuries, and who were genetically most similar to ancient individuals from France. These migrants contributed about half the ancestry of Iron Age people of England and Wales, thereby creating a plausible vector for the spread of early Celtic languages into Britain. These patterns are part of a broader trend of EEF ancestry becoming more similar across central and western Europe in the Middle to Late Bronze Age, coincident with archaeological evidence of intensified cultural exchange . There was comparatively less gene flow from continental Europe during the Iron Age, and Britain's independent genetic trajectory is also reflected in the rise of the allele conferring lactase persistence to ~50% by this time compared to ~7% in central Europe where it rose rapidly in frequency only a millennium later. This suggests that dairy products were used in qualitatively different ways in Britain and in central Europe over this period. [Abstract copyright: © 2021. The Author(s), under exclusive licence to Springer Nature Limited.