Komplexní charakterizace prachových frakcí ve volném ovzduší (AirToxPM)

Stručný popis prací v rámci projektu, jehož cílem je snaha co nejlépe charakterizovat fyzikální, chemické a toxikologické vlastnosti prachových částic. Projekt zahrnuje výzkum a identifikaci jejich primárního zdroje, charakterizuje jejich sorpční potenciál. Zabývá se modelováním chování, studiem jejich dalšího osudu, délkou setrvání v atmosféře a toxikologickými efekty. Jsou uvedeny citace publikačních výstupů

Realizace vědecko-výzkumných cílů Národního implementačního plánu Stockholmské úmluvy (SciPOPs)

Projekt SciPOPs je zaměřen na výzkum v oblasti persistentních toxických sloučenin a realizaci vědecko-výzkumných úkolů Národního implementačního plánu SÚ. Byly dokončeny monitorovací studie zaměřené na zatížení ovzduší persistentními organickými látkami v Královéhradeckém, Pardubickém, Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Jsou uvedeny odběrové lokality zařazené do sítě MONET. Je popsána datová struktura sítě MONET v rámci vývoje expertního systému GENASIS. Tento systém je zaměřen na vizualizaci a zpřístupnění informací o kontaminaci životního prostředí persistentními organickými polutanty (POPs)

Mapování světelného znečištění a negativní vlivy osvětlování umělým světlem na živou přírodu na území České republiky

Cílem úkolu je zmapování zdrojů umělého osvětlení na území České republiky, zjištění vlivu jednotlivých typů zdrojů na životní prostředí, ocenění negativních vlivů na složky živé přírody a procesy v přírodě probíhající. Podařilo se shromáždit přehledy problematiky z několika oborů a provést některé výzkumy poprvé ve světovém měřítku. Hlavní závěry: noční prostředí je již velmi narušené, populace hmyzu jsou ztenčené vinou venkovního svícení na zlomky původních, alespoň milionu obyvatel denně vadí nemístné světlo v noci, obloha se za uplynulé půlstoletí stala světlejší jednoznačně vinou rostoucích emisí, škodlivé emise lze bez újmy na funkčnosti venkovního osvětlení velmi snížit technickými opatřeními

Realizace vědecko-výzkumných cílů Národního implementačního plánu Stockholmské úmluvy (SciPOPs)

Projekt vychází ze studia stavu znečištění prostředí na území České republiky persistentními toxickými látkami ze seznamu SÚ a dalšími nebezpečnými látkami. Byly vužívány a rozvíjeny metody laboratorního studia environmentálních procesů a rovnováh (sorpce, těkání, akumulace, fototransformace) i monitoring jako účinný nástroj pro výzkum environmentálních procesů v reálných podmínkách. Pozornost byla věnována vývoji metod pasivního vzorkování a bylo testováno jejich využití pro možný monitoring POP´s na globální, regionální a lokální úrovni. Výsledky byly použity pro založení a optimalizaci modelové celostátní monitorovací sítě pro sledování kvality ovzduší založené na pasivním vzorkování, která je základním nástrojem nástrojů pro hodnocení efektivity účinnosti opatření Stockholmské úmluvy a dalších mezinárodních úmluv

Realizace vědecko-výzkumných cílů Národního implementačního plánu Stockholmské úmluvy (SciPOPs)

Stručné vyhodnocení pilotní studie monitoringu složení frakcí atmosférických tuhýcg částic včetně jejich chemického a mineralogického složení z krajů Vysočina, Ústeckého a Karlovarského. Přehled odběrových míst zařazenývh do sítě MONET-CZ. Pro jednotlivé zpracovávané okruhy (Charakterizace využitelnosti pasivního vzorkovače pro vzorkování prašné frakce, Vývoj analytických metod pro vzorkování nových typů polutantů, Vývoj nových vzorkovacích metod pro další matrice, Ekotoxikologie) jsou uvedeny citace publikací, které shrnují dosažené výsledky

Komplexní charakterizace prachových frakcí ve volném ovzduší (AirToxPM)

Hlavním cílem projektu je nejvhodnější kombinací metod systematicky charakterizovat fyzikální, chemické a toxikologické vlastnosti prachových částic včetně výzkumu a identifikace jejich primárního zdroje, charakterizace jejich sorpčního potenciálu včetně modelování chování, studia jejich dalšího osudu, setrvání v atmosféře a toxikologických efektů. Jsou uvedeny citace publikačních výstupů s abstrakty

Studie o opatřeních‚ jakými vybrané členské státy EU čelí možným obstrukčním procesním postupům účastníků řízení

Studie o právní úpravě účasti veřejnosti v řízeních týkajících se životního prostředí, zejména z hlediska prevence možných obstrukcí ze strany účastníků řízení. Účast veřejnosti na rozhodovacích činnostech veřejné správy ve věcech životního prostředí a přístup k soudní ochraně a účast veřejnosti v proceduře EIA v Holandsku (včetně modelového příkladu). Rozbor problematiky ve Spolkové republice Německo

Návrh nových indikátorů pro průběžné monitorování účinnosti systémů environmentálního managementu podle odvětví (OKEČ) a systému jejich environmentálního reportingu s hodnocením vazeb mezi životním prostředím‚ ekonomikou a společností:Dobrovolné podnikové zprávy o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností

Publikace, která vznikla v rámci projektu, popisuje navrhované principy reportingu, které definují strukturu a obsah dobrovolných zpráv a zabezpečují kvalitu poskytovaných informací. Obsahuje návrh hlavních a doplňujících indikátorů výkonnosti organizace a vykazovaných parametrů, které vycházejí z návrhu směrnice EMAS III a Směrnic G3 Guidelines 2006. Příručka je návodem pro přípravu specifických technických oblastí dobrovolné zprávy. Obsahuje definice jednotlivých pojmů a principy, na kterých je podávání dobrovolných zpráv založeno. Jsou popsány také povinné reportingové povinnosti. Detailně je popsána struktura dobrovolné zprávy a její tvorba. Na závěr jsou uvedeny příklady dobrovolných zpráv vybraných českých společností (ČEZ, Telefónica O2, Unipetrol, Precheza)