Pollutant Release and Transfer Registers - tools for „right to know" implementation.

Termín „právo vědět" je spojován se zpřístupňováním informací o životním prostředí. Budování veřejně přístupných registrů úniků a přenosů znečišťujících látek umožňuje veřejnosti toto právo realizovat. Registry úniků a přenosů znečišťujících látek (PRTR) poskytují veřejně přístupné informace o znečištění, které jsou emitovány do prostředí. Je předmětem mezinárodních dohod a zákonů na evropské i národní úrovni. Text podává přehled o situaci v České republice a současně hodnotí přístup různých cílových skupin k využití dat z integrovaného registru znečištění, fungujícího zde od roku 2004 a využívajícího informace od více než 1 000 původců znečištění.Pollutant release and transfer registers (PRTR) provide publicly accessible information about pollution which specific facilities emit into the environment. PRTRs are the subject of many international agreements and European (national) law. In present more than 30 countries have public registers. In the Czech Republic an integrated pollution register has been implemented from the year 2004 and contains information about more than 1000 facilities. Data reports are available through a special internet website. Many target groups (state administrative, public authorities, students, universities, schools, media, environmental NGOs, industrial associations, local communities) can access data for different purposes

Hodnocení vzdělávacích výsledků žáků na školní, národní a mezinárodní úrovni pomocí indikátorů

Článek se zabývá způsoby hodnocení vzdělávacích výsledků žáků v souvislosti s rozvojem jejich občanské kompetence ve výuce chemie v základním vzdělávání. Text přináší přehled o přístupech k hodnocení vzdělávacích výsledků žáků na mezinárodní, národní a školní úrovni a popisuje výhody a úskalí těchto hodnocení, a to i v kontextu v současné době v České republice připravovaných evaluačních standardů. Na příkladu hodnocení občanské kompetence ve výuce chemie potom článek přináší jeden z možných indikátorových modelů hodnocení vzdělávacích výsledků žáků, který představuje model potencionálně aplikovatelný jak pro hodnocení na školní, tak i národní úrovni

Evaluační standardy vzdělávacího oboru Chemie – reflexe nově vzniklých Standardů základního vzdělávání

Evaluační standardy, které byly v posledních dvou letech vytvářeny pracovními skupinami pod vedením Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, jsou aktuálním tématem diskuzí odborné i laické veřejnosti. V našem článku přinášíme informaci o vymezení pojmu „standard a jeho roli v českém vzdělávacím systému v posledních 20 letech. Dále předkládáme reflexi evaluačního standardu vzdělávacího oboru Chemie, jež je součástí Standardů základního vzdělávání z pozice tvůrců těchto standardů, a přinášíme návrh indikátorového listu pro optimální zpracování indikátorů v evaluačních standardech

The nature of indicators for sustainable development and education for sustainable development on the international level

Článek se zaměřuje na přístupy, jimiž jsou monitorovány a vyhodnocovány vzdělávací aspekty v koncepci udržitelného rozvoje a vzdělávání pro udržitelný rozvoj na mezinárodní úrovni. Na základě obsahové analýzy řady dokumentů vztahujících se jak ke koncepci udržitelného rozvoje, tak ke koncepci vzdělávání pro udržitelný rozvoj, a sad indikátorů, které tyto dokumenty doprovázejí, docházejí autoři k tomu, že indikátory vzdělávání monitorující implementaci a dosahování cílů, ať už strategií udržitelného rozvoje nebo strategií vzdělávání pro udržitelný rozvoj, převažují procedurální indikátory, zpravidla kvantitativního charakteru. Autoři v textu zdůrazňují skutečnost, že koncepce udržitelného rozvoje úzce souvisejí s lidskými postoji a hodnotami a jejich proměnami vyvolanými mj. různými formami vzdělávaní. V závěru článku proto autoři navrhují, že by bylo velmi žádoucí doplnit existující indikátorové sady o indikátory popisující právě proměnu lidských postojů a hodnot.The main issue of the paper is to show how the educational aspects of the sustainable development concept or various aspects of education for sustainable development are monitored and evaluated on the international level. Based on a content analysis of selected documents related to the above concepts, as well as on the analysis of the indicator sets that these documents follow, the authors state that the indicators that monitor and evaluate progress in sustainable development and education are mostly procedural and quantitative ones. The authors emphasize that the concept of sustainable development is strongly value and attitude oriented, and changes in values and attitudes are, inter alia, affected by different types of education. Thus they suggest widening the existing indicator sets (related to sustainable development strategies, as well as to strategies of education for sustainable development), and adding changes in human values and attitudes to the indicators for monitoring and evaluating

Environmental Security: New and Old Theme of General Education?

Článek se zabývá environmentální bezpečností z hlediska vzdělávání – konceptem, který stojí v současnosti v ohnisku zájmu odborné i laické veřejnosti, ale který u nás doposud nebyl z pohledu vzdělávání zpracován. Text se věnuje jednak provázanosti obecného konceptu environmentální bezpečnosti se vzdělávacím obsahem vyučovacích předmětů resp. vzdělávacích oborů v kurikulech nižšího sekundárního vzdělávání od roku 1948 po současnost, a jednak otázce, jak by tato tématika měla být zohledněna v současném kurikulu.The concept of environmental security stands in the focus of professionals as well as the lay public nowadays; however, a comprehensive analysis of this concept in the Czech curricula on the lower secondary level has been missing up to now. The authors seek to bring the first insight in this issue in the article. The text deals with the general environmental security concept (a component of a human security concept) and analyzes the interconnections among the general environmental security concept topics and educational content in Czech curricula of the lower secondary education in a particular time period (1948 - present). At the end the authors propose possible changes in the current curricula and point out the importance to develop new appropriate educational tools for a broader use in schools

Přírodovědná gramotnost v preprimárním a raném období primárního vzdělávání jako prostředek zvýšení zájmu o studium přírodovědných a technických oborů

Přírodovědná gramotnost na úrovni nižšího i vyššího sekundárního vzdělávání stojí v centru zájmu odborné veřejnosti již několik desetiletí. V poslední dekádě můžeme zaznamenat výrazný nárůst počtu prací, které se věnují významu zahájení přírodovědného vzdělávání již v období preprimárního a raného primárního vzdělávání. Takové zahájení je spojováno s možným pozitivním rozvojem postojů k přírodním vědám v raném věku, což může mít příznivé dopady do budoucího osobního i profesního rozvoje jedince. Článek přináší analytický rozbor těchto prací. Na základě analýzy se autoři snažili nastínit ty aspekty přírodovědné gramotnosti, které jsou odborníky vnímány z hlediska možného rozvoje znalostí a dovedností dětí, stejně jako rozvoje jejich hodnot a postojů, jako stěžejní. Tyto aspekty byly zpracovány do Návrhu struktury přírodovědné gramotnosti preprimárního a raného primárního vzdělávání, která navazuje na již publikované přístupy k přírodovědné gramotnosti ve vyšších stupních vzdělávání v České republice. Cílem článku je přispět k diskuzi o možném prohloubení zájmu českých žáků o další studium přírodních věd i k diskuzi o možném posílení pozitivních postojů žáků k přírodním vědám