Povelkomoravská a mladohradištní keramika datovaná mincemi z Kostic – Zadního hrúdu

Příspěvek je zaměřen na deskripci a analýzu souboru povelkomoravské a mladohradištní keramiky z lokality Kostice – Zadní hrúd v dolním Podyjí. Metoda zpracování keramického souboru spočívá ve statistické analýze dat. Zpracování rozsáhlého souboru keramiky přispělo k poznání produkce keramiky na jižní Moravě v období po zániku Velké Moravy až do sklonku raného středověku, zároveň se podařilo definovat základní vývojové fáze lokality.Příspěvek je zaměřen na deskripci a analýzu souboru povelkomoravské a mladohradištní keramiky z lokality Kostice – Zadní hrúd v dolním Podyjí. Metoda zpracování keramického souboru spočívá ve statistické analýze dat. Zpracování rozsáhlého souboru keramiky přispělo k poznání produkce keramiky na jižní Moravě v období po zániku Velké Moravy až do sklonku raného středověku, zároveň se podařilo definovat základní vývojové fáze lokality.The article provides a description and analysis of an assemblage of post-Great Moravian and Late Hillfort pottery from the Kostice – Zadní hrúd site in the lower Dyje region. The pottery assemblage was processed using the statistical analysis of data. The processing of the large pottery assemblage contributed to an understanding of pottery production in south Moravia in the period following the demise of Great Moravia up to the end of the Early Middle Ages; the basic development phases of the site were also defined

Vývoj moravsko-rakouské hranice v raném středověku. Mikulov - vstupní brána na území Moravy

Příspěvek se zabývá otázkou geneze a významu hranice na moravsko-rakouském pomezí v raném středověku, přičemž shrnuje dosavadní poznatky k této problematice na podkladě pramenů historických a archeologických. Na základě posledních výzkumů na zámeckém vrchu v Mikulově pak studie uvádí do nových souvislostí Mikulov a jeho knížecí hrad z mladší doby hradištní. Studie prezentuje výsledky posledních výzkumů v areálu zámku, které dle analýzy nové kolekce keramiky, dendrochronologických dat a stratigrafických vztahů osvětlují nevyjasněné otázky ohledně historických počátků Mikulova a jeho hradu. Studie se zabývá také úlohou a postavením knížecího hradu v Mikulově ve vztahu ke vznikající hraniční linii mezi bavorskou Východní markou a přemyslovským knížectvím.The article addresses the issue of the genesis and significance of borders on the Moravian-Austrian frontier in the Early Middle Ages, summarising existing knowledge on the subject using historical and archaeological sources. Based on the most recent excavations on Palace Hill (Zámecký vrch) in Mikulov, the study then puts Mikulov and its princely castle from the Late Hillfort period into new contexts. The study presents the results of the most recent excavations on the grounds of the château which, according to an analysis of the new collection of pottery, dendrochronological dates and stratigraphic relationships, shed light on questions regarding the historical beginnings of Mikulov and its castle. The study also addresses the role and standing of the princely castle in Mikulov in relation to the emerging border line between the Bavarian Eastern March and the Přemyslid principality

Archeologický výzkum raně středověkého sídliště Kostice – Zadní hrúd v letech 2009–2011

V článku jsou představeny výsledky archeologického výzkumu lokality Kostice – Zadní hrúd, který proběhl v letech 2009 až 2011. Zkoumaná lokalita, vzdušnou čarou vzdálená 1,5 km od středu blízkého velkomoravského centra na Pohansku, se rozkládá u okraje nivy řeky Dyje na nevýrazné písčité duně. Konkrétní místo terénního odkryvu bylo vybráno pomocí predikčního modelování a na základě důkladné prospekce. Celkově byla odkryta plocha 2405 m2, na níž bylo prozkoumáno 160 zahloubených sídlištních objektů a dva hroby z různých období. Většina nálezů souvisela s raným středověkem, těžiště osídlení spadá do 10. až 12. století. Zdejší sídliště patřilo v 9. stol. k subsistenční základně rozlehlé velkomoravské aglomerace na Pohansku a po jeho zániku se transformovalo v řemeslně-agrární a obchodní centrum druhého řádu, tzv. trhovou ves. Mimořádně významné jsou nálezy mincí, skládacích vážek, kupeckých závaží a pozdně nomádských třmenů.The article presents the results of the archaeological excavation of the Kostice – Zadní hrúd site, conducted in 2009–2011. The investigated site, 1.5 km from the heart of the nearby Great Moravian centre at Pohansko, lies at the edge of the Dyje (Thaya) River floodplain on a nondescript sand dune. A total of 160 sunken features and two graves from various periods were investigated over the excavated area of 2,405 m2. The majority of finds were from the Early Middle Ages, with the peak of settlement falling between the tenth and twelfth centuries. In the ninth century, the local settlement was part of the subsistence base for the vast Great Moravian agglomeration at Pohansko; following the demise of Pohansko, the Kostice – Zadní hrúd settlement was transformed into a craft-agrarian and trade centre of the second level. Finds of coins, balance scales, merchants’ weights and late nomadic stirrups are of extraordinary importance

Břeclav - Pohansko X. Sídelní areál na Severovýchodním předhradí : archeologické výzkumy v letech 2008-2016

Kniha je výsledkem mnohaletého výzkumu archeologů z Ústavu archeologie a muzeologie FF MU v prostoru Severovýchodního předhradí Pohanska u Břeclavi. Publikace přibližuje odborné veřejnosti sídlištní strukturu předhradí, nálezový fond i první interpretace archeologických pramenů získaných terénními výzkumy v letech 2008–2016. Monografie obsahuje kapitoly, ve kterých jsou analyzovány a interpretovány jak nemovité, tak movité archeologické prameny. Například, na základě prostorové distribuce keramiky, kuchyňského odpadu a mazanice se podařila jasná identifikace raně středověkých nadzemních staveb, které by za jiných podmínek nebylo možné odhalit. Studie obsahuje dílčí závěry a interpretace výsledků devítiletého archeologického výzkumu. Vše je doplněno podrobným textovým katalogem prozkoumaných terénních reliktů, doprovázeným bohatou obrazovou a plánovou přílohou.This book is the result of many years continual research of the archaeologists from Department of Archaeology and Museology FA MU in the area of the Northeast Suburb at Pohansko near Břeclav. Publication is aimed at archaeology professionals or students and describes in some detail the settlement structure of the suburb, the inventory of finds and the first interpretations of the archaeological sources gathered by excavations carried out in the 2008–2016 period. The monograph contains chapters in which immovable and movable archaeological sources are analysed and interpreted. For instance, the authors were successful of the functional interpretation of the individual excavated settlement sectors based on the using the spatial distribution of pottery, kitchen waste and daub. One of the important results of the method employed is the relatively unambiguous identification of early medieval above-ground buildings which could not have been revealed under different conditions. There is an additional detailed text catalogue of the investigated field relics accompanied by an extensive supplement with images and plans

Velkomoravská rotunda z Pohanska u Břeclavi

Studie seznamuje s archeologickým objevem, který byl učiněn roku 2006 na severovýchodním předhradí Pohanska. Během následujících pěti let zde proběhl interdisciplinárně pojatý výzkum, který odkryl pozůstatky dosud neznámé raně středověké církevní architektury – rotundy obklopené rozsáhlým pohřebištěm (152 jedinců). K dnešnímu dni tak evidujeme na Pohansku již druhý velkomoravský kostel. Odkryv první křesťanské svatyně stál v roce 1958 na počátku systematických archeologických výzkumů, které na lokalitě a v jejím okolí probíhají kontinuálně dodnes. Za nejdůležitější výsledek nových výzkumů považujeme zjištění, že základní nosná konstrukce rotundy ze severovýchodního předhradí byla vybudována ze dřeva, i když kostel se z vnějšího pohledu jevil jako celokamenný. Pozoruhodná je i přítomnost pěti hrobů v interiéru chrámu. Dva muži a tři děti ve věku od 18 měsíců do 12 let zde byli uloženi pod podlahu již stojící stavby. Na základě nálezů z hrobů v kostele i mimo něj datujeme existenci stavby do vrcholného velkomoravského období (druhá pol. 9. stol.) s pravděpodobným přesahem do prvních decennií 10. stol.The study presents the archaeological discovery made in 2006 in the northeast suburb of Pohansko. The interdisciplinary excavation conducted at the site over the following five years revealed the remains of previously unknown early medieval church architecture – a rotunda surrounded by a large cemetery in which one-hundred and fifty-two individuals were buried. The rotunda represents the second Great Moravian church discovered at Pohansko. The first Christian shrine was discovered in 1958 at the beginning of systematic archaeological excavations that continue at the site and the surrounding area to this day. The most significant finding from the latest excavation is that the basic load-bearing structure of the rotunda in the northeast suburb was made of wood, despite the fact that the church appeared from the outside to be made entirely of stone. The presence of five graves inside the church is likewise noteworthy. Two men, and three children aged between eighteen months and twelve years were buried beneath the floor of the church at a time when the building was already standing. Based on finds from the graves in and outside of the church, the existence of the rotunda can be dated to the high Great Moravian period in the second half of the ninth century, with a probable duration into the first decades of the tenth century

Lány – ein Produktionsort gegossenener Bronzen der Spätawarenzeit in der awarisch-slawischen Kontaktzone des unteren Thayatals

Interdisziplinäre Forschungen der Masaryk-Universität Brünn und der Universität Wien an der Fundstelle von Lány (CZ) an der Grenze zwischen Österreich und Mähren haben eine große Siedlung (∼12ha) aus dem 6. bis 8./9. Jahrhundert in einer Kontaktzone zwischen slawischen und avarischen Einflüssen aufgedeckt. Neben Keramik, die von frühslawischen Funden des Prager Typs bis zu Exemplaren der mitteldanubischen Kulturtradition reicht, und anderen Funden wie Spinnwirteln etc. wurden mehrere Dutzend typisch avarische Gürtelgarnituren gefunden. Die meisten von ihnen stammen aus der späten Avar-III-Periode, sind brandneu und weisen keinerlei Gebrauchsspuren auf. Zusammen mit Halbfertigprodukten, Fehlgüssen und Resten des Bronzegusses interpretieren wir Lány als Produktionsstätte/Werkstatt für awarische Gürtel. Lány liegt an der nordwestlichen Peripherie des awarischen Khaganats. Die materielle Kultur, abgesehen vom Gürtelzubehör, entspricht jedoch eher dem, was wir aus Regionen kennen, in denen slawische Völker des 7./8. Jahrhunderts siedelten. Darüber hinaus diskutieren wir die Verwendung avarischer Gürtel unter den slawischen Eliten des 8. Jahrhunderts und mögliche Erklärungen für die dichte Verteilung avarischer Funde außerhalb des Khaganats.Interdisciplinary research, carried out by the Masaryk University Brno and the University of Vienna, at the site of Lány (CZ) at the border between Austria and Moravia has revealed a large settlement (∼12ha) from the 6th century until the 8th/9th century in a contact zone between Slavonic and Avarian influences. Aside from pottery that ranges from early slavic finds of the Prague type to specimens of the middle-danubian tradition („mitteldanubische Kulturtradition“) and other finds such as spindle whorls etc. several dozen typical Avar belt accessories have been found. Most of them date to the late Avar III period, are brand new and do not show any traces of usage. Together with semi-finished products, miscast objects and remains of the bronze casting process, we interpret Lány as a production site/workshop for Avar belts. Lány is at the very Northwestern periphery of the Avar Khaganate. However, material culture, aside from the belt accessories, is much more associated with what we know from regions where Slavonic populations of the 7th/8th century had settled. We furthermore discuss the usage of Avar belts amongst the Slavic elites of the 8th century and possible explanations for the dense distribution of Avar finds outside of the Khaganate