Poezie – architektura

Proč hledat vztah mezi architekturou a poezií? A nesklouznout do definice Joan Ockman, v níž nenápaditá architektonická kultura se prostě jen „rozhlíží po intelektuální scéně a kouká, co je nové a co by mohla použít.“? Například tehdy, kdy hledáme jak navrátit architektuře její humanistickou roli, její lidský rozměr. Když věříme, že poetika může vysvobozovat architekturu a její vnímání z uzavření v pouhém rámci funkcionality, techniky a instrumentality. Tam, kde se zabýváme architekturou jako komunikativním prostorem. Kdy základem komunikaci je jazyk. Jazyk architektury samotné. A jazyk vnímání a interpretace architektury. Poezie jako jazyk propojení člověka s okolním světem, člověka s člověkem, člověka se sebou samým. Protože schopnost vnímat, prožívat, chápat, prostředí okolo nás, je možné iniciovat, prohlubovat a kultivovat. A význam poezie – jako jazyka promlouvání architektury i způsobu interpretace prostředí okolo nás, může spočívat právě v možném napomáhání zvyšování celkové vnímavosti

Что и как спрашивают в социальных вопросно-ответных сервисах по-русски?

In our study we surveyed different approaches to the study of questions in traditional linguistics, question answering (QA), and, recently, in community question answering (CQA). We adapted a functional-semantic classification scheme for CQA data and manually labeled 2,000 questions in Russian originating from [email protected] CQA service. About half of them are purely conversational and do not aim at obtaining actual information. In the subset of meaningful questions the major classes are requests for recommendations, or how-questions, and fact-seeking questions. The data demonstrate a variety of interrogative sentences as well as a host of formally non-interrogative expressions with the meaning of questions and requests. The observations can be of interest both for linguistics and for practical applications

Pravidlá: spoločnosť, jazyk a racionalita

Táto kritická štúdia sa zameriava na problematiku spolupráce a pravidiel, diskutovanú Jaroslavom Peregrinom v knihe Človek a pravidla. Okrem extenzívneho exkurzu do osnovy Peregrinových hlavných myšlienok a argumentov budú systematicky analyzované niektoré kľúčové otázky patriace do tejto interdisciplinárnej teoretickej oblasti, pričom sa kriticky posúdia niektoré prvky Peregrinovho špecifického prístupu. Konkrétne, budem argumentovať, že Peregrinom preferovaná koncepcia pravidla - ako propozičného poznania, že niečo by malo nejako byť - nemôže dobre slúžiť jeho zámerom, ak chce udržať jeho evolučný prístup k pravidlám

Compiler of a Language with User-Defined Syntax for New Constructs

Tato práce si klade za cíl navrhnout a implementovat experimentální programovací jazyk s podporou uživatelsky definovaných syntaktických konstrukcí. Nový jazyk je kompilován do nativní binární podoby a vyžaduje statickou typovou disciplínu v době překladu. Jazyk se skládá ze dvou hlavních komponent. První z nich je minimalistické jádro založené na principech zásobníkově orientovaných jazyků. Druhou částí je mechanismus pro definici nových syntaktických konstrukcí uživatelem. Poté jsou shrnuty poznatky nabyté při návrhu a experimentování s prototypem překladače tohoto jazyka.This project aims to design and implement an experimental programming language. The main feature of the language shall be the ability of the user to define new syntactic constructs. The language shall be statically typed and compiled to a native binary form. The language consists of two parts. The first part is a minimalistic core based on the principles of stack-oriented languages. The second part is a mechanism that lets users define new syntactic constructs. Then we elaborate on findings that have risen from design and experiments performed with the prototype implementation of the language.

Man, a wide garden: Milan Kundera as a young Stalinist

This article analyses early Stalinist poetry, written by writer Milan Kundera, published in his collection Clovek, zahrada sira (Man, A Wide Garden) in 1953

Legal Russian in Legal - Linguistic Research

Artykuł traktuje o kształtowaniu i rozwoju języka rosyjskiego prawa oraz o metodologii stosowanej w studiach legilingwistycznych w Rosji i za granicą. Autor ilustruje tendencje dominujące w badaniach legilingwistycznych i badaniach zbliżonych do nich koncentrując się na problemach dotyczących identyfikacji materiałów zródłowych oraz metod stworzonych w Rosji dla potrzeb analiz legilingwistycznych. Autor charakteryzuje również kontynuację i dyskontynuację w metodyce badań legilingwistycznych mającą w Rosji znaczny dorobek historyczny. Poniższy przegląd problemów i metod badań legilingwistycznych w Rosji wykazuje cechy charakterystyczne dla europejskiej tradycji legilingwistycznej, szczególnie transformację zainteresowań badaczy począwszy od analizy terminologii w izolacji od innych implikacji lingwistycznych do dyskursywnych aspektów prawa.  The article focuses upon the emergence and the development of the legal Russian language and the methodology used for its scrutiny in the legal-linguistic research in Russia and abroad. It shows some of the dominant tendencies in the legal-linguistic and related research in a perspective that combines material issues concerning the work on textual sources and their identification as well as methods developed in Russia to deal with legal- linguistic problems. The author aims to portray methodological continuity and discontinuity in a research area with a relatively long history. The overview of topics and methods demonstrates that the development in the area of the legal-linguistic research in Russia displays all characteristic features of the European legal-linguistic tradition, and especially the shift in the attention of scholars from isolated terminological issues to discursive aspects of law.

Bayesian phylolinguistics infers the internal structure and the time-depth of the Turkic language family

Despite more than 200 years of research, the internal structure of the Turkic language family remains subject to debate. Classifications of Turkic so far are based on both classical historical–comparative linguistic and distance-based quantitative approaches. Although these studies yield an internal structure of the Turkic family, they cannot give us an understanding of the statistical robustness of the proposed branches, nor are they capable of reliably inferring absolute divergence dates, without assuming constant rates of change. Here we use computational Bayesian phylogenetic methods to build a phylogeny of the Turkic languages, express the reliability of the proposed branches in terms of probability, and estimate the time-depth of the family within credibility intervals. To this end, we collect a new dataset of 254 basic vocabulary items for thirty-two Turkic language varieties based on the recently introduced Leipzig–Jakarta list. Our application of Bayesian phylogenetic inference on lexical data of the Turkic languages is unprecedented. The resulting phylogenetic tree supports a binary structure for Turkic and replicates most of the conventional sub-branches in the Common Turkic branch. We calculate the robustness of the inferences for subgroups and individual languages whose position in the tree seems to be debatable. We infer the time-depth of the Turkic family at around 2100 years before present, thus providing a reliable quantitative basis for previous estimates based on classical historical linguistics and lexicostatistics