29 research outputs found
Popularizace vědy ve volnočasových aktivitách žáků SŠ: geografie
Tento modul/kurz je zaměřen na následující témata v kontextu věkové skupiny žáků středních škol: motivace k zájmu o studium technických a přírodovědných oborů, možnosti a typy popularizace vědy, získávání informací z nejnovějších vědeckých výzkumů, náměty pro aktivity zájmového kroužku, náměty projektů, experimentů, tipy na exkurze apod.Tento material vznikl z finanční podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky v rámci projektu „Popularizace vědy a badatelsky orientované výuky“, registrační číslo CZ.1.07/2.3.00/45.0007
Transformace obsahu ve třídě: vliv detailů výuky na žákovské porozumění struktuře vědecké znalosti
Cílem studie je v kontextu historického vývoje didaktiky analyticky vysvětlit teoretický konstrukt transformace obsahu včetně struktury jeho podpojmů, zdůvodnit jeho operacionalizaci pro výzkum vztahů mezi vyučováním a učením prostřednictvím sémanticko-logických sítí (S-L sítí) a demonstrovat aplikační potenciál tohoto přístupu replikací ve výuce fyziky, geografie a matematiky. Cílem výzkumu bylo popsat a vysvětlit důvody, které způsobily potíže žáků v porozumění vědeckým schématům během transformací obsahu ve třídě.
Metody: Pro analýzu vztahů mezi vyučováním a učením prostřednictvím vzdělávacího obsahu byla použita modifikovaná metodika 3A rozšířená o kognitivní vrstvu. Metodologickým východiskem analýzy je komparace S-L sítí tří základních dimenzí obsahové transformace: vědecké schéma, tematizace vědeckého obsahu ve vzdělávacím prostředí a reprezentace mentálních schémat žáků při řešení problémů.
Výsledky: Teoretické konstrukty a jejich metodologická operacionalizace byly ověřeny replikací ve vzdělávacích oborech fyzika, geografie a matematika. V každém z těchto oborů umožnily vysvětlovat vliv detailů výuky na změny ve struktuře žákovské znalosti s ohledem na specifický obsah daného oboru.
Závěry: Prokázalo se, že i detailní momenty S-L struktury, v praxi obtížně zachytitelné, mohou mít silný vliv na žákovské porozumění struktuře vědecké znalosti. Přitom byly úspěšně replikovány teoretické a metodologické konstrukty. Získané poznatky mohou sloužit k bezprostřední podpoře vzdělávací praxe v příslušných oblastech učiva
Produktivní kultura vyučování a učení v didaktických kazuistikách
Title in English: Productive culture of teaching and learning in didactic case studies The book introduces the issue of productive culture of teaching and learning in broader didactical context. In the first part of the book, three areas of productive culture of teaching and learning are as theoretical framework presented: 1. clarity, structure, coherence, 2. cognitive activation, instrumentalization, semantization, 3. Supportive learning environment. The second part of the book presents 17 didactic case studies that have been developed by teams that consisted of researchers and teachers from schools. The aim of didactic case studies is to highlight key areas of productive culture of teaching and learning
Systémová a geomorfologická analýza
The article deals with system
analysis in context of geomorphological analysis. An example of system analysis of the
surroundings of Prášilské jezero Lake in the Šumava Mts. is presented
Geomorfologický informační systém jako nástroj geomorfologické analýzy
The article discuses content of geomorphological analysis. Geomorphological
information system is suggested as an environment as well as a tool of the analysis
Srovnání dynamiky vědeckých výstupů mezi geografickými obory v ČR (2012 až 2014) pro potřeby cílené didaktické transformace
Analýza českých vědeckých článků zaměřených na geografii (dle RIV), které byly publikovány v zahraničních
prestižních časopisech v letech 2012, 2013 a 2014, ukázala, že v těchto letech byl větší podíl významných vědeckých
výstupů publikován v oborech fyzické geografie. Výrazně dominovaly studie zaměřené na sesuvy a další svahové
deformace, dále články věnované fluviální geomorfologii a následně geomorfologii glaciální a periglaciální. Z humánně
geografických oborů byly nejvíce publikovány studie věnované ekonomické a regionální geografii, následně geografii
měst a sociálně-patologickým jevům. Další významný podíl publikovaných studií patřil interdisciplinárním článkům
zaměřeným na problematiku využití krajiny a částečně studiím věnovaným rozvoji GIS. Rozborem monotematických
čísel časopisu Geografické rozhledy (časopis pro další vzdělávání v geografii), bylo zjištěno, že téměř všem oborům,
ve kterých byly generovány významné vědecké výstupy, byla věnována jednotlivá tematická čísla. I když poněkud
větší pozornost byla zaměřena na humánně geografická témata, je možné říci, že u většiny zjištěných oborů byla
vyvinuta snaha prezentovat moderní vědecké výsledky v rámci dalšího geografického vzdělávání. Vydefinování oblastí
výzkumu, ve kterých dochází k nejdynamičtějšímu vývoji, je stěžejní pro aktualizaci kurikula na všech typech škol.
Naprosto zásadní je ale pro aktualizaci vysokoškolských studijních programů. Didaktická transformace by měla být
zaměřena na výše uvedené, z hlediska vědeckého výkonu nejvíce progresivní, obory a témata.Analysis of Czech scientific geographical articles (registered in Information Register of R&D results) published
abroad in prestigious scholar journals was performed. Articles published between 2012 and 2014 and indexed by
Web of Science (in Physical Geography) and/or by other two scholar citation databases (in Human Geography) were
incorporated into the analysis. The results revealed the highest percentage of articles focusing on Physical Geography.
Specifically, the highest papers proportion dealt with landslides and other gravitational deformations, then fluvial and
glacial (or periglacial) geomorphology. In the field of Human geography analysed articles focused on economical and
regional geography, then urban geography and socio-pathological phenomena. Also interdisciplinary studies devoted
to analysis of land use and land cover as well as papers focusing on GIS development took a proportion. Analysis
of monothematic issues of “Geografické Rozhledy” (a magazine dealing with subsequent education in Geography)
was performed. The analysis revealed connection between the defined (scientifically progressive) topics and issues
presented in subsequent education to broader scholarly audience. Although the human geographical issues were
presented more broadly, almost all scientifically progressive issues were covered. This study is the first step to define
the most scientifically progressive topics due to their implementation into didactic analysis. Such topics should be
systematically identified and incorporated into geographical curriculum. This curricula innovation is desirable on all
educational levels but it is essential for universities study programs
Morphometric analysis of glacial landforms in the Northern part of the Slovak High Tatra Mountains
The High Tatra Mountains were glaciated during the European Last Glacial Maximum (LGM), dating back to 20 000 BP. Several studies (e.g. Midriak, 1983; Lindner et al., 2003) showed that all the main valleys, on both Slovak and Polish sides, were glaciated. We can identify glacial landforms typical of a high mountain environment: glacial cirques, complex cirques, troughs, and depositional zones. These form segments of a cascade system where ice accumulated in the upper parts (cirques) and flowed down-valley. Cirque morphometric characteristics (e.g. width, length, altitude, azimuth) were measured in GIS on the basis of the geomorphological map of Lukniš (1973
Didactics – man and nature A: synergy of schools, universities and science centres in science education at secondary school level
Projekt Didaktika – Člověk a příroda A (OPV V V, CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_011/0000665) je zaměřen na zvýšení
profesních kompetencí učitelů ZŠ. Cílem projektu je vyvinout inovativní didaktické postupy pro výuku kritických míst
kurikula přírodovědných předmětů (biologie, fyziky, chemie a geografie). Činnosti v
rámci projektu jsou založeny
na
spolupráci učitelů 2. stupně základních škol, akademických pracovníků a
pracovníků nevládních neziskových organizací
(science center). Do projektu jsou zapojeny: Západočeská univerzita v Plzni (hlavní řešitel), Univerzita Hradec Králové,
Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Univerzita Palackého v Olomouci a science centra iQLANDIA Liberec a Svět
techniky Ostrava. Cílová skupina je tvořena 123 učiteli ze 74 škol v České republice.The project Didaktika – Člověk a příroda A (CZ .02 .3.68/
0.0/0.0/16_011/0000665) is dedicated to strengthen the
professional competencies of lower secondary school
teachers. The project objective is to develop the innovative
methods for teaching the critical areas of science curriculum
(biology, physics, chemistry and geography). The project
coordination works at collaborative base between secondary
school teachers, university staff and professionals from
nongovernmental institutions (science centres). Project
participants are: University of West Bohemia (project
coordinator), University of Hradec Králové, Jan Evangelista
Purkyně University, Palacký University Olomouc, science
centre iQLANDIA Liberec and Svět techniky Ostrava.
Target group consist of 123 science teachers from 74 schools
from the Czech Republic