Salus populi jako korektiv rozhodování v pandemických situacích: past, nebo cíl?

Článek se věnuje způsobům vypořádání se s krizovou situací (epidemií) v dílech právně filosofických autorů sedmnáctého století (Hobbes, Spinoza, Mansvelt, Locke) a dílech krásné literatury (Mann, Camus, Čapek) a zkoumá možnosti jejich využití v současném prostředí právního řádu České republiky. Zjištěním článku je, že metody použité v této literatuře jsou přenositelné i do současnosti a mohou tak nabídnout alespoň kontury racionální regulace. Určité meze regulace, plynoucí nejen ze sféry ryze právního uvažování, ale také z literatury (včetně literatury počátku dvacátého století v ČR) jsou proto možným základem naší současné právní identity

The issue of an offender's personality in criminology

The issue of an offender's personality in criminology Abstract The presented thesis aims to improve our understanding of the offender's personality, i.e. why they commit crimes, what is the cause of their actions (motivation) and what are the specific personality traits of these offenders. The thesis elaborated on the topic of offender personality with a focus on offenders of rape and child molestation, its aim was to provide a comprehensive overview of the state of research on the personality characteristics of rapers and child molesters and to elaborate an analysis of the criminality of these crimes in the Czech Republic between 2018-2022. The analysis was based on police crime statistics, the "How We Punish" app and the Ministry of Justice statistical yearbooks. The presented overview of the state of research drew almost exclusively from foreign literature; the concept of rape and child molestation may thus not necessarily be identical to the Czech concept of these crimes and therefore may include a different group of offenders to some extent. The thesis also presented an explanation of personality disorders (a subcategory of mental disorders), their classification and the possible influence of these deviating personality traits on the determination of insanity, the conduct of criminal proceedings or the...Problematika osobnosti pachatele v kriminologii Abstrakt Předkládaná diplomová práce je zaměřena na zlepšování našeho porozumění osobě pachatele, tj. proč páchá trestné činy, co je příčina jeho jednání (motivace) a co jsou specifické osobnostní rysy těchto pachatelů. Práce zpracovala tématiku osobnosti pachatele se zaměřením na pachatele trestných činů znásilnění a pohlavního zneužití, jejím cílem bylo poskytnutí uceleného přehledu stavu výzkumu osobnostních specifik pachatelů znásilnění a pohlavního zneužití a dále zpracovat analýzu kriminality těchto trestných činů v ČR mezi lety 2018-2022. Analýza byla provedena na základě policejních statistik kriminality, aplikace jak trestáme a statistických ročenek Ministerstva spravedlnosti. Uváděný přehled stavu výzkumu čerpal téměř výhradně ze zahraniční literatury, pojetí znásilnění a tzv. chlid molestingu, tak nutně nemusí být shodné s českým pojetím těchto trestných činů, a tedy může zahrnovat do určité míry jinou skupinu pachatelů. Práce rovněž uvedla výklad týkající se poruch osobnosti (podkategorie duševních poruch), její klasifikaci a možný vliv těchto odchylujících se osobnostních rysů na určení nepříčetnosti, vedení trestního řízení či ukládání trestu. V souvislosti s poruchami osobnosti práce ve smyslu de lege ferenda podpořila, aby v rámci přípravy...Katedra trestního právaDepartment of Criminal LawFaculty of LawPrávnická fakult

UN Security Council and Environmental Threats

This thesis examines the securitization of climate change within the UN Security Council. The aim of the thesis was to answer the question of how the permanent members of the Council securitise or desecuritise climate threats, or what characterises their speech act. The assessment was based on a content analysis that coded all the statements made by the permanent members of the Council in the general discussion on climate change and its security implications. The thesis thus provides an overview of the specific elements that fulfill the securitization move and emergency measures as well as other elements that are typical for the actors. The thesis compares these with the assumptions arising from the Copenhagen School theory of securitization and interprets their consistency or inconsistency. In addition, the concept of "climatisation" is used, which allows for a different, often more useful perspective on the topic. From the perspective of this concept, it has been confirmed that many actors are characterized by attempts to integrate climate policies and objectives into various security spheres such as UN missions, development policy or conflict prevention policy. The content analysis to all the above conclusions allows to provide a body of evidence, which is an annex to the present thesis,...Tato práce se zabývá sekturitizací klimatické změny v rámci Rady bezpečnosti OSN. Cílem práce bylo zodpovědět otázku jakým způsobem stálí členové Rady sekuritizují či desekuritizují klimatické hrozby, případně co je pro jejich řečový akt typické. Vyhodnocení probíhalo na základě obsahové analýzy, která kódovala všechna stanoviska stálých členů Rady proběhnuvší v obecné diskuzi o klimatické změně a jejich bezpečnostních implikacích. Práce tak poskytuje přehled konkrétních prvků naplňující sekuritizační krok a mimořádná opatření jakož i dalších prvků, které jsou pro aktéry typické. Tyto skutečnosti práce porovnává s předpoklady vyplývající z teorie sekuritizace Kodaňské školy a interpretuje jejich soulad či rozpor s nimi. Dále je užíván i koncept tzv. "klimatizace," který umožnuje odlišnou, leckdy užitečnější perspektivu k danému tématu. Z hlediska tohoto konceptu bylo potvrzeno, že pro mnohé aktéry jsou typické snahy integrovat klimatické politiky a cíle do různých bezpečnostních sfér jako jsou například mise OSN, rozvojová politika či politika prevence konfliktů. Obsahová analýza ke všem výše uvedeným závěrům umožnuje poskytnout soubor důkazů, který je přílohou předkládané práce, společně s frekvenčními tabulkami, které doplňují text.Department of International RelationsKatedra mezinárodních vztahůFakulta sociálních vědFaculty of Social Science

Sobek, T.: Nemorální právo

Recenze publikace - Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., Ústav státu a práva AV ČR, 2010. 445 s

Salus populi as a Corrective to Decision-making in Pandemic Situations: Trap or Target?

Článek se věnuje způsobům vypořádání se s krizovou situací (epidemií) v dílech právně filosofických autorů sedmnáctého století (Hobbes, Spinoza, Mansvelt, Locke) a dílech krásné literatury (Mann, Camus, Čapek) a zkoumá možnosti jejich využití v současném prostředí právního řádu České republiky. Zjištěním článku je, že metody použité v této literatuře jsou přenositelné i do současnosti a mohou tak nabídnout alespoň kontury racionální regulace. Určité meze regulace, plynoucí nejen ze sféry ryze právního uvažování, ale také z literatury (včetně literatury počátku dvacátého století v ČR) jsou proto možným základem naší současné právní identity.The article focuses on the ways of dealing with the crisis (epidemic) in the works of seventeenth-century legal philosophers (Hobbes, Spinoza, Mansvelt, Locke) and works of fiction (Mann, Camus, Čapek) and explores the possibilities of their use in the contemporary environment of the legal system of the Czech Republic. The article concludes that the methods used in this literature are transferable to the present day and can thus offer at least the contours of rational regulation. Specific limits of the law, arising not only from purely legal reasoning, but also from literature (including the early twentieth century in the Czech Republic), are a possible basis for our contemporary legal identity

Narativní obrat: současné změny v povaze právního vědění

Postmoderna, to není pouze dekonstrukce, kterou nabízí Jacques Derrida, a která je v českém právním prostředí chápána jako pouhá destrukce. Tento článek se zaměří spíše než na dekonstruktivistické tázání na jazykovou a narativní povahu práva. Cílem je poukázat na proměnu vědění, kterou se současným pojetím práva můžeme spojit: právo nelze poznávat jako konečnou sadu výpovědí o společensky aprobovaném jednání, či jednání, o kterém tvrdíme, že je žádoucí. Je to sada příběhů, která se neustále mění, která se vyvíjí, a ve které se odehrávají impulsivní i plánované boje o ovládnutí významů. Právo není možné poznávat ve své úplnosti. Právo jako celek je pouze ideální typ (Weber 1949: 90), jehož skutečné poznání je nespojité a v úplnosti nemožné. To je právo, na které nám ukazuje postmoderna, a které ukážeme v tomto článku.Postmoderna, to není pouze dekonstrukce, kterou nabízí Jacques Derrida, a která je v českém právním prostředí chápána jako pouhá destrukce. Tento článek se zaměří spíše než na dekonstruktivistické tázání na jazykovou a narativní povahu práva. Cílem je poukázat na proměnu vědění, kterou se současným pojetím práva můžeme spojit: právo nelze poznávat jako konečnou sadu výpovědí o společensky aprobovaném jednání, či jednání, o kterém tvrdíme, že je žádoucí. Je to sada příběhů, která se neustále mění, která se vyvíjí, a ve které se odehrávají impulsivní i plánované boje o ovládnutí významů. Právo není možné poznávat ve své úplnosti. Právo jako celek je pouze ideální typ (Weber 1949: 90), jehož skutečné poznání je nespojité a v úplnosti nemožné. To je právo, na které nám ukazuje postmoderna, a které ukážeme v tomto článku.Postmodernism is not only about deconstruction offered by Jacques Derrida, and postmodernism is not destruction as it is understood in Czech legal context. This article focuses on linguistic and narrative nature of the right rather than on deconstructivistic questioning. The aim of this article is to highlight the transformation of knowledge that is related to the current conception of rights: law is not to be recognized as the final set of statements about socially certificated behavior or behavior certified as desirable. Law is a set of stories that varies constantly, develops and in which is full of impulsive or planned battles for control of meanings. It is not possible to know the law in its completeness. Law as a whole is only ideal type whose real cognition is discrete and entirely impossible. That is law which is showed by postmodernism, and which will be shown in this article

Law and Literature – a Meaningful Connection

The connection between law and (imaginative) literature can still affect surprisingly. The theme of the present article is to summarize some of the basic features of the movement, which is called „Law and Literature” and to suggest some starting-points with which it is associated. These starting points include, for instance linguistic conception of law, narratology in law or the relations between law and culture. The article offers an overview of the classical approaches connecting law and literature and mentions the reasons for this connection: e.g. cultivation of law and lawyers, improvement of judicial decisions or improvement of legal interpretation. Some of the findings resulting from the joint of law and literature can be used in practice and goes beyond „mere” theory. The article is to be seen as an introduction to the movement of „Law and Literature”, presentation of ideas on which this movement is based and offering the possibility of its further development.Spojení mezi právem a literaturou může i dnes působit poněkud překvapivě. Cílem tohoto článku je proto shrnout některé ze základních rysů hnutí, které se nazývá "Law and Literature" a navrhnout některá východiska, se kterými je spojeno. Mezi tato východiska patří například lingvistické pojetí práva, naratologie v právních předpisech nebo vztazích mezi právem a kulturou. Tento článek nabízí přehled klasických přístupů spojujících právo a literaturu a zmiňuje důvody pro toto spojení: např. kultivace práva a právníků, zlepšení úrovně soudních rozhodnutí nebo zlepšení kvality právního výkladu. Některá zjištění vyplývající ze společného základu práva a literatury mohou být použita v praxi a přesahují status "pouhé" teorie.The connection between law and (imaginative) literature can still affect surprisingly. The theme of the present article is to summarize some of the basic features of the movement, which is called „Law and Literature” and to suggest some starting-points with which it is associated. These starting points include, for instance linguistic conception of law, narratology in law or the relations between law and culture. The article offers an overview of the classical approaches connecting law and literature and mentions the reasons for this connection: e.g. cultivation of law and lawyers, improvement of judicial decisions or improvement of legal interpretation. Some of the findings resulting from the joint of law and literature can be used in practice and goes beyond „mere” theory. The article is to be seen as an introduction to the movement of „Law and Literature”, presentation of ideas on which this movement is based and offering the possibility of its further development

Being a Legislator: Administrative Phase of Legislation – Empirical Research

Tento článek se soustředí na porovnání výpovědí legislativních expertů s teoretickými přístupy k tvorbě práva. Cílem je zmapovat jejich pojetí činnosti, kterou provádějí, a která má vést ke vzniku právního předpisu. Cílem článku dále je předložit základní možné přístupy ke studiu procesů spjatých s tvorbou práva, zejména s fází, která probíhá na vládní úrovni, tj. v rámci byrokratického aparátu, kterým vláda, jako typický předkladatel návrhů právních předpisů, disponuje. Článek proto kombinuje empirické postupy (kvalitativní šetření s cílem vytvořit metodologii pro další empirická zjišťování) s doktrinálním přístupem zaměřeným na analýzu dostupných literárních poznatků, tedy s poznatky plynoucími z odborné literatury.This article concentrates on comparing the testimony of legislative experts with theoretical approaches to the statutory drafting. The aim is to map out their concepts of activity they are doing. The aim of the article is to present basic possible approaches to studying law-related processes, in particular the phase that takes place at government level, i.e. within the bureaucratic apparatus that the government, as a typical proposer of legislative proposals, has. Therefore, the article combines empirical procedures (qualitative research to create a methodology for further empirical research) with a doctrinal approach to analyzing available literary knowledge

Argumentation 2019

Conference Proceedings from International Conference on Alternative Methods of Argumentation in Law which took part at Masaryk University, Brno, on 19 Oct 2019